Herálec - Keřkov 4:3 (2:0)
Konečně začal nový ročník. Od konce toho předešlého jsem sem nic nenapsal, tak nejdřív jenom pár vět k nové sezoně. Strašně rád bych řekl, že naše ambice je klidný střed tabulky. Ale když se podívám reálně dle poslední sezony, tak to by byl za mě spíš zázrak. Náš cíl asi bohužel nemůže být nějak extra výše než bohapustá záchrana v soutěži. Už jen proto, že se nám nepodařilo sehnat žádné posily, navíc nejspíš celý podzim nebude kvůli pracovním povinnostem hrát Vojta Jeřábek. Pozitivum oproti jaru může být snad jenom návrat dlouhodobých marodů Dobrovolného, Šušky a Dušana Šrámka. Rozšíří nám to možnosti, pevně věřím, že nebudeme mít vyloženě problémy poskládat jedenáct hráčů do sestavy... Nicméně bych si chtěl dát za cíl, kromě zmíněné záchrany, snažit se hrát vyrovnaný fotbal s každým soupeřem. V loňské sezoně jsme prohráli hned pětkrát o čtyři a více branek. Tomu bych se rád vyhnul.
Nyní již k samotnému zápasu. Bohužel nám do utkání chyběli oba útočníci z ideální sestavy - tedy Kunstar a Kunc. Druhý jmenovaný pak přijel na druhý poločas. A bylo to na naší hře dopředu znát. Nicméně většinu zápasu se stejně hrálo na naší polovině, takže to spíš bylo o tom co nejlépe bránit. Na to, jaký měli domácí tlak, a jaké si vypracovali šance, tak jsme bezbrankový stav udrželi poměrně dlouho. První branku jsme inkasovali ve 32. minutě po kličce na velkém vápně a střele do protipohybu. Velká škoda byla druhého gólu. Střela z vápna po zemi a šla víceméně doprostřed. Radkovi Procházkovi v naší bráně však balon nějak hodně smolně přeskočil ruku, tohle rozhodně nebyla střela, která by měla být gólová. Nutno ale říct, že jen díky našemu golmanovi to bylo do poločasu pouze 2:0. Předvedl několik vynikajících zákroků, především včasnými výběhy, kdy se několikrát ocitl tváří v tvář proti samotnému zakončujícímu hráči domácích. Z naší strany tam bylo víceméně pouze pár náznaků, většinou po akcích Štěpána Šrámka a většinou zakončených střelou z větší vzdálenosti. Vyloženě gólovou šanci jsme za celý první poločas asi neměli žádnou.
Jak jsem již avizoval, tak do druhého poločasu už nastoupil do útoku Adam Kunc. Nicméně alespoň ze začátku si stejně moc nezahrál. Kvalita byla stále na straně domácích. Především ve středu hřiště nás celý zápas přehrávali, tam mají opravdu nadstandardní kvalitu. Hned v 50. minutě jsme dostali celkem zbytečný gól. Takřka z ničeho, víceméně jenom po obyčejném autu ze strany, kdy jsme naivně bránili domácího útočníka. 3:0 a tak nějak bylo, dá se říct, po zápase. Potom se dost dlouho nic nedělo, hlavně už oba týmy nebyly tak u sebe a bylo obrovské hřiště. Takže to byla taková přehlídka brejků na obou stranách. Ale na konci od 83. minuty do konce padly celkem čtyři branky. Nejdříve Adam Kunc využil prudkého centru po zemi od Jirky Šušky po naší hezké kombinační akci a střelou na přední tyč překonal brankáře. Potom jsme ale dostali gól na 4:1, když hattrick dovršil domácí tvůrce hry Tomáš Prokop. Nicméně v devadesáté a poté asi tak v devadesáté druhé minutě jsme vstřelili dvě branky. Nejdříve po kombinaci Šrámek, Kunc, Šrámek, zakončoval sám před brankářem střídající Loužecký. A trefil zhruba tak zprostřed vápna placírou k tyči. A v samotném závěru se Adam Kunc dostal k dlouhému balonu, u kterého byl dříve než vyběhnuvší brankář domácích a stačil mu jej ještě píchnout mezi nohy a zakončit do prázdné. To byl ale víceméně konec zápasu, pak už se hrála asi jenom necelá minuta, ve které už jsme domácí neohrozili.
Výhra domácích je určitě zasloužená. Takřka po celý zápas byli lepším týmem, kombinačně určitě, o tom není pochyb. Nicméně především ve druhé půli bylo bránění domácích velice laxní a ty čtyři branky jsme jako vstřelit mohli. Ale nebylo by to fér. Domácí těch branek mohli také vstřelit daleko více než čtyři. Musíme to brát jako ještě přijatelnou prohru. Rozdíl v kvalitě byl znát. Co se týče hvězdy zápasu. Nebyla to od nikoho nějak extra sláva. Za první poločas by si to možná zasloužil Procházka, protože měl několik výborných zákroků. Ale druhý gól byl poměrně laciný a ve druhé půli již trochu vypadl z role, i když teda s oběma góly nic dělat nemohl. Docela dobře hrál Vojta Kyzlík. Tradičně jediný trochu kreativní hráč byl Štěpán Šrámek, ale bohužel své šance nezakončoval moc dobře. Uděluji tedy hráče zápasu Adamu Kuncovi, především za dvě vstřelené branky, a také, že oživil ve druhém poločase náš útok. Střelu zápasu uděluji Filipu Loužeckému za klidné uklizení míče placírou do brány.
V příštím zápase nás asi také nečeká nic lehkého. Havlíčkova Borová vyhrála v prvním kole doma se Šmolovy přesvědčivě 8:0. Sice hosté byli evidentně v dost okleštěné sestavě, nicméně i tak je to vysoký rozdíl. A hlavně už teď víme, že budeme mít relativně velký problém se složením sestavy. A to díky svatbě Filipa Kunce a také Pyrocaru. Nicméně i tak musíme zabrat a doma nedat kůži lacino.