Keřkov - Chotěboř C 1:4 (1:1)
Jednalo se o velmi důležitý zápas pro oba týmy. My bychom v případě výhry svého sobotního soupeře o bod v tabulce předskočili a dostali bychom se na první místo, soupeř hrál o to, aby nám utekl už na pět bodů. Přijel samozřejmě velmi mladý tým, jehož hráči mají nejčastěji 19 a 20 let. Pouze tam jsou dva starší, stoper a střední záložník.
Zápas jsme začali bez respektu a soupeři jsme toho v první půli moc nedovolili. Hned ve druhé minutě si Barák až z obrany vzal balon, hodil si jej dopředu a nádherně s míčem přesprintoval všechny bránící hráče hostů. Běžel sám na golmana, ale bohužel jej pouze trefil do nohy. A hned o chvilku později, v 7. minutě po našem zbytečném faulu u půlky, přišel měkoučký centr ze standardky, kdy Uhlíř čekal, že jej před ním bude někdo těčovat či odehraje někdo z našich bránících. Nestalo se ani jedno a tak se balon doslova došoural k tyči a náš golman zůstal stát jako opařený na čáře uprostřed brány. Bohužel určitě velká chyba, která zápas velmi ovlivnila.
I přesto jsme se snažili dál hrát nátlakovou hru, i když to nebylo moc o kombinaci, ale spíše o nakopávaných balonech. Bohužel pokud soupeř hodně běhá, tak to na našem malém hřišti, které je navíc při tomto počasí strašně tvrdé, jinak hrát nejde. Když máte hned za zády chlapa a všichni jsou obsazení, tak moc jiného než zkusit sám jeden na jednoho případně kopnout útočníkovi za obranu, nezbývá. To ostatně pochopila do druhého poločasu i Chotěboř, jinak jsme ji v první půli zcela přehráli. Velkou šanci měl ještě Kunc, který se po autu dostal osamocen až před brankářem a levačkou jej opět pouze trefil. Ve 36. minutě už jsme zaslouženě vyrovnali. Svoboda vybojoval balon a krásně jej předal Kuncovi, který šel opět sám na brankáře. Opět jej hostující golman ale vychytal, tentokrát se naštěstí z dorážky již prosadil Svoboda, když si našel balon a poslal jej vzduchem do protipohybu golmana. Do kabin se tak šlo za stavu 1:1, i když ze hry jsme v prvním poločase měli zcela jednoznačně na vrch.
Jak jsem již psal, tak do druhé půle mladíci z Chotěboře svůj fotbal také trochu změnili a začli hrát více tu hru co my. Tedy souboje a jednoduchý fotbal. Za stavu 1:1 po Čejkově centru zůstal opět Svoboda uprostřed vápna, avšak trochu z boku, opět sám před golmanem, byl však z té situace trochu zaskočený a nevěděl, že nikdo kolem něj není a zcela zbrkle míč napálil tak, že vůbec neohrozil branku. A opět platilo jako v první půli nedáš dostaneš a v 60. minutě po dlouhém autu hostí, což jindy bývá doma naše doména, jsme bohužel naším nedůrazem nechali balon proskákat až na zadní tyč, kde byl osamocený útočník a neměl problém s tím poslat balon mimo dosah Uhlíře. Bohužel znovu gól naprosto z ničeho a hlavně díky našemu nedůrazu v šestnáctce. Vyrovnat mohl Svoboda, když tuším po Kuncově přihrávce byl opět sám před golmanem, který vyběhl. Náš útočník jej chtěl přehodit, což se i povedlo, avšak pokus byl málo razantní a hostující stoper jej těsně před čárou stačil vykopnout na roh. Potom jsme hru trošku otevřeli a hnali se za vyrovnáním, ale Chotěboř si to už pohlídala a do ničeho vážnějšího nás nepustila. Naopak ještě po našich chybách jsme dostali další dva góly. Nejdříve byl Uhlíř celkem zbytečně hodně vyběhlý a hostující hráč jej ze strany z vápna přehodil a potom jsme udělali další chybu v obraně a pustili hosty do přečíslení, kdy už nešťastným odkopem Dubský našel pouze jednoho z útočníků, který dával do prázdné.
Vypadá to, jak kdybych brečel, že jsme byli lepší a prohráli, jako vždycky, že ano. Ale v první půli jsme lepší určitě byli a druhá už byla spíše vyrovnaná. A soupeř byl prostě lepší v produktivitě a hlavně v obou vápnech. V našem jsme málo důrazní, v útočném zase velmi zmatkujeme, kdežto jejich útočníci tam ty tři branky (krom té první) uklidili s naprostým přehledem.
Na hvězdu zápasu bych býval mohl vyhlásit oba dva beky, kteří na těch postech jenom zaskakovali - tedy Baráka či Sobotku, protože se s chotěbořskými útočníky prali náramně a moc jim toho nedovolili. Nicméně těch inkasovaných branek bylo nakonec příliš, hlavně ten druhý rozhodující zkrátka neměl padnout. V záloze nikdo něco světového nepředvedl a tak mi nezbyde než se podívat na útočníky. Kuba Svoboda byl velmi živý, vypracoval si nejvíce šancí a také je i připravoval. Proto dávám titul hvězda zápasu jemu a jde za ním i střela dne, kdy se podíval kde stojí golman a dorážku z vápna umístil bezchybně vzduchem k tyči. A to dokonce levačkou.
Góly: 36. Svoboda (Kunc) - 7. a 85. Hajšman, 60. Janda V., 78. Janda F.
Sestava: Uhlíř - Barák, Dubský, Pavlík P., Sobotka - Čejka (80. Kunc F.), Pavlík M., Šrámek, Zvolánek (68. Šuška) - Svoboda, Kunc A.
Bimbo