Šlapanov - Keřkov 0:1
Ve Šlapanově se určitě nikomu nehraje dobře a body se odtut neodváží lehko, proto jsme sem jeli s vědomím, že nás nečeká nic lehkého, ale chtěli jsme vyhrát, neboť den před tímto zápasem vyhráli své zápasy jak Hněvkovice tak Chotěboř. Takže to pro nás byla hozená rukavice a ještě nám to zápas trochu ztížilo. Domácí mají hned několik faktorů, které jsou specifické a nepříjemné. Je to ranní nedělní začátek, hodně drnité hřiště, asi největší hřiště ze všech ve třetí třídě a tentokrát se k tomu přidal i opravdu hodně silný vítr a také ostré dopolední slunce, plus ještě hromada listí na hřišti.
Bylo tudíž dopředu celkem jasné, že výběr strany dnes nebude pouhou formalitou. Původně jsme chtěli hrát první poločas po větru a se sluncem v zádech, protože poslední dobou se nám první poločasy daří více než druhé a v těch druhých se spíše bráníme. Los jsme ale prohráli a tak si stejnou taktiku zvolili domácí a my jsme tedy hráli proti tomu silnému větru, kdy se míč ve vzduchu takřka zastavoval a vracel se zpátky k naší bráně. Hlavním cílem pro první poločas tedy bylo neinkasovat.
Plán se nám dařil, i když první velkou šanci měli domácí, když Schafferhans udělal na naší levé straně dva hráče a dával balon pod sebe, který v ideální pozici uvnitř vápna jeden z domácích záložníků poslal naštěstí vysoko nad - tady se projevilo drnité hřiště na kterém balon skočil a těžko se pak trefuje. Následně jsme měli šanci my, když Čejka zakombinoval na levé straně a připravil před bránu Adamovi Kuncovi, který špičkou jen tak lehce stačil ťuknout do balonu, který se ale bohužel vytočil ven z brány. Potom měli šanci opět domácí, po centru z dálky nebezpečně hlavičkoval Glozl z vápna a balon letěl těsně vedle šibenice naší kasy. Další šance si už domácí v první půli nevypracovali a naopak jsme udeřili my. Čejka kopal roh, který se na poprvé k němu vrátil a druhý pokus už poslal přesně za obranu, kde jsem stál sám zapomenutý a nebyl problém trefit hlavou přesně k tyči bezmocného golmana. O ofsajd se určitě nejednalo, neboť vyběhla jenom půlka domácí obrany. Další gólovou střelu hlavou po přímém kopu aktivního Čejky měl Adam Kunc, ale nasměroval míč pár centimetrů vedle tyče. Největší šanci první půle pak spálil Barák, jenž byl první u Sobotkova obranného odkopu a byl tak rychlý, že všem pláchl a běžel zcela sám na domácího golmana. Bohužel opět drnité hřiště a místo střely po zemi, kterou zamýšlel, to byla rana nahoru a vedle. Úkol jsme ale tedy v první půli splnili a ještě přidali navíc barnku.
Logicky jsme chtěli druhý poločas zase využít větrnostních podmínek my a hru ve druhém poločase kontrolovat. Dařilo se nám to ale asi jenom nějakých 10 nebo 12 minut. Během nichž měl pěknou střelu z přímého kopu Barák, kdy se zaskvěl domácí golman a také Adam Kunc, který dorážel po závaru zblízka, ale vysoko přestřelil. Potom nás začal Šlapanov výrazně přehrávat a my jsme se do konce zápasu víceméně už pouze bránili. Hra domácích většinou spočívala v tom, že nakopli balon na Schafferhanse, který je individuálně velmi dobrý a dokáže sám udělat akci. Naštěstí pro nás však nechtěl nikdy nikomu půjčit balon a tudíž se ve svých kličkách utopil, případně střílel z dálky a nikoliv nebezpečně pro Uhlíře. Ve druhém poločase se o nejnebezpečnějšího hráče domácích staral výhradně Martin Sobotka, protože Wasserbauer už měl z první půle žlutou kartu. Nutno však říci, že v jedné situaci, kdy na kraji pokutového území udělal Shafferhans našemu bekovi kličku, se měla pískat penalta proti nám, neboť Sobotka jej zcela zbytečně zkosil a nemohli bychom říct ani popel. Pětašedesátiletý sudí Švarc to ale těžko mohl vidět, neboť se za celý zápas nehnul z kruhu a to na takhle obrovském hřišti docela vadí. Sudí celkově zápas absolutně nezlávdl, domácí stoper Drahoš mohl být při nastoleném metru vyloučen už tak ve třicáté minutě, ale zázračně dohrál. Stejně jako třeba Turenič a nebo i náš obránce Wasserbauer. Šlapanov se ke konci zápasu uchýlil k zákrokům, které neměli s fotbalem nic společného a spíše než po míči šli vždy po nás. Dokonce z toho pramenila i taková hromadná bitka, kde měl sudí vyloučit asi po dvou lidech na každé straně, ale karta nepřišla vůbec žádná. Z jeho strany utkání zcela nezvládnuté a přesto, že s ním bylo nespokojených asi všech 22 hráčů na hřišti, tak kvůli té jedné situaci poškodil více domácí.
Do konce zápasu už se žádná velká šance neodehrála ani na jedné straně, Šlapanov se snažil s výsledkem něco udělat, ale obrana fungovala spolehlivě, naopak Barák tam měl dva brejky, které ale nevyřešil dobře a tak jsme ve druhém poločase vyloženě umlátili hubené a cenné vítězství. Zápasu by asi více slušela remíza, ale pokud už měl někdo vyhrát, tak jsme to rozhodně byli my, neboť gólových šancí jsme si vypracovali (případně se k nim dostali náhodou) mnohem více než domácí, kteří měli pořádnou asi jenom jednu.
Jako střelu dne zvolím přímý kop Zbyňka Baráka, který sice neskončil brnakou, ale po hodně dlouhé době to byl z naší strany přímák, který byl nebezpečný a měl gólové parametry. Střela šla na stranu brankáře, který si ale tuto stranu pohlídal a tudíž chytil. Jako hráče zápasu jsem chtěl ocenit Pavla Čejku, protože první půlku byl hodně aktivní a táhl spoustu našich ofenzivních akcí. Ve druhé půli se však téměř vytratil a proto jsem se nakonec rozhodl pro Martina Sobotku, který byl celý zápas bezchybný a poradil si velmi dobře s nebezpečnými útočníky domácích - protože penalta se vlatsně nepískala, jinak bych to asi musel přehodnotit.
Ještě určitě napíšu alespoň krátké hodnocení podzimu, snad někdy během příštího týdne.
Gól: 37. Zvolánek (Čejka)
Sestava: Uhlíř - Wasserbauer, Dubský, Pavlík P., Sobotka - Čejka, Pavlík M. (69. Jeřábek), Zvolánek, Šrámek - Kunc A. (78. Svoboda), Barák (83. Kunc F.)
Bimbo