Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tis B - TJ Sativa Keřkov 0:1 (0:0)

11. 8. 2014


Vítám vás na prvním reportu po dlouhé době, doufám, že se tu budeme teď nějakou tu sezonu na pravidelné reporty scházet tak, jako se to dařilo v minulosti.

 

Hned v prvním zápase sezony jsme zajížděli na velmi neoblíbené místo - do Tisu. Nepamatuji si, že bychom někdy na místním hlavním hřišti vyhráli. Vítěžství pamatujeme pouze z menšího vedlejšího hřiště, které tehdy zařídil památnou hlavičkou Háněl. Už to ale také nějaký rok bude a z tohoto důvodu jsme na hřiště Tisu, u kterého jsme se shodli, že je asi největší z celé soutěže, nezajížděli v roli favorita. Samozřejmě jsme si před zápasem namalovali nějakou sestavu, ve které jsme chtěli vyběhnout. Bohužel nám na poslední chvíli vypadli tři důležití hráči základní sestavy - brankář Matějka, posila z Polné Honza Půža a také útočník Jeřábek.

 

Ale pokud měla být favoritem rezerva bétřídního celku, tak se tak rozhodně na hřišti nedělo. Od samotného začátku zápasu jsme byli jednoznačně lepším týmem, více jsme běhali a dobře napadali rozehrávku, což domácím dělalo obrovské problémy. Také z toho pramenily šance. Když to vezmu tak nějak souhrně, tak v prvním poločase jsem měl tři nadějné střely já - všechny nebyly úplně ideální a tak si golman vždy poradil, třikrát šel úplně sám na brankáře Adam Kunc - dvakrát jej vychytal a jednou po dobré kličce trefil z úhlu tyč. Další šanci měl ještě Háněl, Šuška, Čejka i Martin Pavlík - tedy z ofenzivních hráčů jen v prvním poločase mohl každý vstřelit branku - bohužel neujala se jediná šance. Domácí se prezentovali víceméně pouze standardními situacemi, protože do našeho vápna se jiným způsobem za celý poločas nedostali. Všechny rohy či přímáky jsme však odehráli, navzdory urostlým domácím, vcelku v pohodě do bezpečí, několikrát balon velmi dobře vyrazil zaskakující brankář Pepa Zvolánek.

 

Ve druhém poločase se hra ve středu hřiště vyrovnala oproti pvrní půli více, avšak do brankových situací jsme se dostávali opět pouze my. Adam Kunc šel znovu dvakárt sám na golmana, který jej opět dvakrát vychytal. Pavel Čejka mířil z vápna jen těsně vedle a při střele Háněla překonaného golmana na brankové čáře zastoupil domácí bek. V jedné situaci šli Adam Kunc s Jirkou Šuškou zcela sami na brankáře, ofsajdovou pozici si pohlídali, protože Šuška byl evidentně za úrovní Kunce, který vedl balon a po přihrávce zakončoval do prázdné. Bohužel domácí pomezní se nezachoval férově, mávnul ofsajd a velmi špatný sudí Nový jej dokonce odpískal - něco takového se dnes jen těžko vidí a nutno říci, že rozhodčí Nový by měl v rámci soudnosti určitě už s pískáním skončit -  neznal ani některá pravidla, která už dnes dávno neplatí (zahrání balonu do ruky při odkopu nebo nastavení zápasu o dvě minuty, protože se střídalo). Pak také měl jeden průnik do šestnáctky Adam Kunc, domácí hráč jej vzal přes chránič tak, že to bylo slyšet až na tribunu, náš útočník to ale ustál a snažil se zakončit což už se nepodařilo. A rozhodčí nám na to řekl, že kdyby spadnul tak to pískne - nepochopitelné a neomluvitelné.

Když už to tedy vypadalo, že se zrodí bezbrankový stav, tak se v 83. minutě po spolupráci bratří Pavlíků konečně zatřepala síť domácí branky. Mladší Martin přihrál ve vápně pod sebe staršímu Petrovi, který se celkem z úhlu trefil skákavou střelou přesně na zadní tyč. Domácí se z tohoto již neotřepali a vítězství jsme si již i přes pár závarů kolem vápna pohlídali.

 

Nutno říci, že naše vítězství bylo zcela zasloužené a mělo být daleko výraznější. Domácí byli v útoku naprosto bezzubí a v obraně hráli jak nějací žáci - o tom svědčí hlavně to, kolikrát jsme šli sami na brankáře. Je pravda, že v záloze měli dobré hráče - tři ze čtyř jejich záložníků byli velmi šikovní s balonem a dokázali několikrát ukličkovat pár našich hráčů - ovšem byly to všechno indiviuální akce, které neměly šanci na vstřelení branky. To byl asi ten rozdíl, my jsme hráli určitě více týmově a s větším nasazením.

 

Budu také udržovat dvě staronové rubriky a to hvězdu zápasu a střelu dne.

Hvězda celého zápasu byl bezesporu domácí golman, řečený Gusta, který nás hodně vychytal, avšak vyhlašuji někoho vždy z našich řad. A i když to bylo týmově vítězství, tak bych vyhlásil kapitána Pavlíka - vstřelil rozhodující branku, několikrát dlouhými pasy připravil dobré šance a se svými naběhanými kilometry byl opět motorem defenzivy.

Sřela dne také nemůže jít za nikým jiným než za naším kapitánem - a sice ta jediná, která propálila z rohu šestnáctky domácího golmana. Pakliže by se ve druhém poločase z vápna trefil po přiťuknutí od Háněla Čejka přesně, určitě by byla vyhlášena tato rána - bohužel však o pár centimetrů minula tyč.

 

 

Sestava: Zvolánek J. - Dobrovolný, Dubský, Pavlík P., Wasserbauer - Čejka, Pavlík M., Zvolánek M., Šuška - Háněl, Kunc.

 


Bimbo

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář